Repetitio mater studiorum , opakování, matka moudrosti, toto přísloví nás provází celým studiem nejen ve škole, ale již od narození. Říká nám, jak je důležité, abychom se upevnili v již poznaném a zároveň na tom mohli dále stavět.
To platí i pro maturitu z českého jazyka. Čím více didaktických testů vyplníte, slohů napíšete a zopakujete si knihy, které jste četli, tím vyšší bude vaše šance u maturity uspět.
Zde vám představím webové stránky, na kterých naleznete testy z minulých let – zkoušejte a vyplňujte.
– nejprve si přečteme zadání a zjistíme, o jaký útvar se jedná a co má být jeho obsahem
Sepsání osnovy
– sepíšeme si body, jak budeme v textu postupovat
– každé vyprávění by mělo obsahovat:
a)úvod
-> uvedeme čtenáře do vyprávění, nastíníme děj, představíme hlavní postavu ve vyprávění a místo, kde se náš příběh odehrává
b) stať
ba) zápletka -> v tomto úseku začíná probíhat děj
bb) vyvrcholení -> zápletka se začne rozuzlovat, můžeme zjistit, o jaký problém zde šlo
bc) zvrat -> najednou se stane něco nečekaného
c) závěr
-> konec vypravování, zakončení našeho příběhu
Jazyková stránka vyprávění
– píšeme podle pravidel pravopisu, se správnou diakritikou (čárkami nad slovy) a interpunkcí (čárky ve větě)
– nepoužíváme příliš složitá souvětí, ale měli bychom být schopní souvětí napsat
– při užití krátkých vět text nabývá dynamičnosti
– užíváme bohatou slovní zásobu (pozor na opakování slovesa být a mít!!!)
– text vhodně členíme do odstavců (např. jeden odstavec – úvod, druhý odstavec – zápletka, třetí odstavec – vyvrcholení a zvrat, čtvrtý odstavec – závěr)
„Dobrý den!“ pozdravil Jeník vesele a vstoupil do obchodu.
„Jen počkej, zajíci!“ volal zuřivě vlk.
Maminka řekla: „Přinesl bys mi housky?“
Nešťastně volala: „Jak jsi mi to mohl udělat!“
„Milane,“ volala maminka, „proč nejsi ve škole?“
„Kup housky,“ řekla maminka.
Maminka řekla: „Kup housky.“
„Kup housky,“ řekla maminka, „a mléko.“
PROCVIČOVÁNÍ
Doplňte do textu přímou řeč a někde i potřebnou interpunkci:
Mami, podáš mi tužku, co mi spadla? Potřebuji domalovat obrázek. zeptala se Anička maminky. Maminka se zamyslela A proč si ji nepodáš sama? Pak pokračovala dál v práci na počítači. Anička vzdychla Nemůžu. Držím v ruce ještě další dvě tužky, kterými budu malovat najednou. Aha, pochopila maminka a Aničce podala chybějící tužku.
Pojďme se společně podívat tentokrát na to, jak napsat prostý popis. Jde například o popis fotografie, popis obrázku. Nepleťte si prostý popis s charakteristikou – charakteristika je totiž popis osoby, a to je jiný slohový útvar.
Nyní se seznamme s tím, jak správně napsat popis:
Seznámení se zadáním
– nejprve si přečteme zadání a zjistíme, o jaký útvar se jedná a co má být jeho obsahem
Sepsání osnovy
– sepíšeme si body, jak budeme v textu postupovat
a) pohled na celek
· místo, kde se nacházíme
· výjimečné vlastnosti místa (kulturní památky, významné památky)
· čas
b) přecházíme k detailům – popisujeme zprava doleva, nebo zleva doprava, ale neskáčeme z jednoho bodu obrázku na druhý
Jazyková stránka popisu
– píšeme podle pravidel pravopisu, se správnou diakritikou (čárkami nad slovy) a interpunkcí (čárky ve větě)
– nepoužíváme příliš složitá souvětí, ale měli bychom být schopní souvětí napsat
– užíváme bohatou slovní zásobu (pozor na opakování slovesa být a mít!!!)
· je tam hodně lidí – vyskytuje se mnoho lidí
· je tam nová kašna – …byla nedávno postavena krásná nová kašna…
· je tam park – …můžeme navštívit moderní park…
– text vhodně členíme do odstavců (např. jeden odstavec – úvod, druhý odstavec – celkový pohled na obrázek, třetí odstavec – detaily, čtvrtý odstavec – vlastní dojmy z obrázku)
– používáme neutrální jazykové prostředky (nevhodné jsou zdrobněliny)
– nezacházíme do složitých vlastních úvah, ale popisujeme to, co vidíme
– snažíme se neopakovat slova -> užíváme synonyma!!! (při domácí přípravě se pokusíme podívat i do Slovníku synonym)
Závěr
– přečteme si to, co jsme napsali
– znovu se podíváme na gramatické jevy; text musí obsahovat správnou gramatiku a stylistiku (pozor i na správné skloňování!)
– vyhledáme si slova, která se opakují a opravíme je
První ze série: Píšeme slohy k maturitní zkoušce z českého jazyka. Dnes se podíváme na zoubek psaní článku. Článek je slohový útvar, který naleznete především v publicistickém stylu – noviny (elektronické i tištěné), rozhlas, projevy v televizi nebo ve filmu.
Jak budeme psát článek?
Seznámení se zadáním
přečtěte si zadání a případně pracujte s výchozím textem
článek píšeme pro to, abychom informovali o události
událost by měla být aktuální, neměl by obsahovat faktické chyby, klademe důraz na čtenáře, kterého chceme informovat, přesvědčit, ale i pobavit
Sepsání osnovy
titulek – důležitá součást článku, která může být i umělecká (nemusí pouze informovat, ale musí převážně zaujmout)
mezititulek – u delších textů ano, u kratších to není vhodné a raději doporučuji se zaměřit na hlavní text
hlavní text – chronologicky popisujeme to, co chceme sdělit; směřujeme od jednodušších informací až po ty složitější
závěr – může zde být jednodušší shrnutí, ale převážně nesmí chybět pointa
Jazyková stránka článku
píšeme neutrálně a spisovně, ale samozřejmě text můžeme upravit s ohledem na téma nebo čtenáře
textem chceme upoutat čtenáře, což se nám povede tím, že použijeme něco neobvyklého, nového a zajímavého (= aktualizace textu)
využít můžeme i ustálená slovní spojení, fráze, což nám pomáhá v rychlé orientaci textu (= automatizace textu)
užívat můžeme i metafory, personifikace, frazémy apod.
Když jsem už všechno napsal?
Znovu si přečteme napsaný text.
Snažíme se odhalit gramatické a stylistické chyby, kterých jsme se mohli v textu dopustit.
